|
| |
|
| |
|
|
Geneticky modifikované plodiny a možnosti jejich využití - případová studie v České republice
Pillař, Miroslav
Diplomová práce se se zabývala tématem geneticky modifikovaných plodin a možností jejich využití v České republice. Metodou polostandardizovaných rozhovorů a dotazníků byl zachycen postoj náhodně vybrané skupiny obyvatel v České republice k této technologii. Cílem práce bylo zdokumentování aktuální situace týkající se GMO a dalšího využití modifikovaných plodin v České republice. Z výsledků vyplývá, že zájem zemědělských subjektů má v ČR klesající tendenci. Povědomí respondentů v šetření bylo převážně negativního charakteru vzhledem k nejasnostem ohledně působení na lidské zdraví a životní prostředí. Vědecká komunita naopak spatřuje největší riziko v ohrožení ŽP a biodiverzity. Vzhledem k absenci dlouhodobých vědeckých výzkumů není v současné době možné s určitostí potvrdit nebo vyvrátit výhody či nevýhody, které tato technologie přináší a ke kterým je zapotřebí průkazných vědeckých studií.
|
|
|
Polní plevele a jejich výskyt na pozemcích vybraného zemědělského podniku
Martinová, Lucie
Cílem práce bylo zjistit aktuální zaplevelení vybraných plodin na farmě pana Bělína, která se nachází v Olomouckém kraji v obci Čelčice. Sledování probíhalo v porostech pšenice ozimé, ječmene jarního, řepky ozimé a cukrovky. Vyhodnocení zaplevelení bylo provedeno početní metodou a výsledky vyhodnocení zaplevelení byly zpracovány analýzou (DCA). Kanonickou korespondenční analýzou (CCA) bylo zjištěno, že se v porostu pšenice ozimé nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Tripleurospermum inodorum, Stellaria media, Galium aparine, Lamium purpureum, Brassica napus. V porostu ječmene jarního se nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Capsella bursa-pastoris, Stellaria media, Lamium purpureum, Thlaspi arvense, Galium aparine. V porostu řepky ozimé se nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Lamium purpureum, Capsella bursa-pastoris, Tripleurospermum inodorum, Stellaria media, cereals. V porostu cukrovky se nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Galium aparine, Chenopodium album, Tripleurospermum inodorum, Amaranthus retroflexus, Polygonum lapathifolium, Atriplex patula.
|
|
|
Geneticky modifikovaná krmiva
Štefan, Petr
Bakalářská práce se věnuje Geneticky modifikovaným krmivům, které jsou v současné době budoucností ve výživě zvířat. Zabývá se historií a vývojem biotechnologií. Dále pojednává o legislativní problematice v oblasti GMO v České republice, Evropské unii a ve světě. Pojednává o významu GM plodin/krmiv ve výživě zvířat. Mapuje statistiky pěstovaných plodin a státy, které se nejvíce věnují pěstování GM plodin.
|
|
|
Vyhodnocení zaplevelení polních plodin na vybraných pozemcích
Němec, Rostislav
Hlavním cílem diplomové práce je vyhodnotit zaplevelení vybraných polních plodin na pozemcích ZD Klenovice na Hané. Sledování probíhalo od konce léta 2016 do začátku podzimu 2017. Vybranými plodinami byly nejvíce pěstované, ječmen jarní (Hordeum vulgare), pšenice setá (Triticum aestivum), brukev řepka olejka (Brassica napus var. napus), kukuřice setá (Zea mays) a cukrová řepa (Beta vulgaris subsp. vulgaris convar. vulgaris var. altissima). Zjišťování zaplevelení polních plodin probíhalo při terénních pracích pomocí početní metody a vytyčení 1 m2 s následným zpracováním pomocí kanonické korespondenční analýzy (CCA). Nejvíce se vyskytovaly tyto druhy plevelů Apera spica-venti, Atriplex patula, Brassica napus var. napus, Capsella bursa-pastoris, Cirsium arvense, Descurainia sophia, Elytrigia repens, Galium aparine, Chenopodium album a Tripleurospermum inodorum.
|
|
|
Termíny fenologických fází volně rostoucích druhů a řízených ekosystémů
Macková, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá termíny fenologických fází (tzv. fenofází) volně rostoucích druhů a řízených ekosystémů. Celá práce představuje literární rešerši čerpající z dostupné české, slovenské a zahraniční odborné literatury. První část je zaměřena na fenologické pozorování a časový posun nástupů fenologických termínů v České republice. Druhá část se zaměřuje převážně na změnu fenologie v Evropských zemích s ohledem na klimatické změny, jako je oteplování. U zemědělských (tzv. řízených) ekosystémů je práce zaměřena na nejpěstovanější plodiny v našich zemích, tedy na pšenici ozimou a ječmen jarní. Volně rostoucí druhy v této práci byly zvoleny tak, aby se jednalo o listnaté stromy nejčastěji se vyskytující v lesích mírného pásma, tedy na dub letní, buk lesní, břízu bělokorou a olši lepkavou.
|
|
|
Analýza bilance organické hmoty v zemědělském podniku
Šimor, Ján
Bakalárska práca je zameraná na stanovenie a analýzu bilancie organickej hmoty dostávajúcej sa do pôdy po zbere plodín. Pokus bol realizovaný v prevádzkových podmienkach v poľnohospodárskom podniku Agrosystém spol. s r.o., Dolné Voderady, ktorý sa nachádza na západnom Slovensku v okrese Piešťany. Odbery pozberových zbytkov a zrna (resp. buliev) boli vykonané u pšenice ozimnej, jačmeňa jarného, repky ozimnej, kukurice na zrno a cukrovej repy. Zistené údaje boli štatisticky vyhodnotené, porovnané s odbornou literatúrou a spracované do tabuliek a grafov. Na základe výsledkov sme zistili, že priemerné množstvo organickej hmoty je 5,38 t sušiny.ha-1. Toto množstvo je dostačujúce keďže ročne sa v 1 hektári pôdy rozloží 3,5 až 4,5 t sušiny organickej hmoty. Najväčšie množstvo pozberových zbytkov zostávajúcich na pôde spomedzi pestovaných plodín poskytuje kukurica na zrno 7,557 t sušiny.ha-1. V ďalšej časti výsledkov boli počítané zberové indexy plodín. Najvyšší zberový index medzi pestovanými plodinami vyšiel u cukrovej repy 0,808, medzi obilninami bol najvyšší zberový index vypočítaný u jačmeňa jarného a to 0,728.
|
|
|
Vývoj, souvislosti a perspektivy pěstování geneticky upravených a "clear field" plodin v kontextu světového zemědělství.
Němečková, Lucie ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Zavádění geneticky modifikovaných plodin vyvolává rozporuplné reakce, které rozdělují nejen odbornou veřejnost na dva tábory. Vzhledem k tomu, že řepka, sója a kukuřice patří mezi nejvýznamnější plodiny světa, je vývoji jejich GM odrůd věnována značná pozornost. Na základě dostupných informací byla zpracována komparativní studie zahrnující dopady geneticky modifikovaných odrůd těchto plodin na životní prostředí, zdraví lidí a zvířat a socioekonomickou oblast.
Pěstování geneticky upravených plodin je výhodné především pro společnosti vyvíjející tyto odrůdy a jejich pěstitele. Bylo zjištěno, že ve svém důsledku nebylo dosaženo snížení aplikovaného množství herbicidů, které se předpokládalo. Navíc byl prokázán negativní vliv aktivních látek herbicidů na životní prostředí a zdraví lidí i zvířat. Pozitivní vliv má snížení emisí oxidu uhličitého vlivem méně častých vstupů do porostů. Negativně se projevovalo i zkrmování samotných produktů GM plodin. Velmi riziková je možnost křížení a vzniku odolných plevelů, především u řepky a jejich příbuzných druhů. Často diskutovaná je oblast snížení biodiverzity, které se nepotvrdily ve všech případech. Prokázány byly změny v mikrobiálním společenství v půdě. Problémová je koexistence systému GM plodin s konvenčním zemědělstvím a ještě více se zemědělstvím ekologickým.
V souladu se zjištěnými skutečnostmi je doporučeno řídit se principem předběžné opatrnosti, dodržovat pestrý osevní postup a produkci zacílit na trvale udržitelné zemědělství ověřené časem a zkušenostmi.
|
|
|
Zemědělské pojištění v České republice a hodnocení jeho efektivnosti ve vybraných podnicích
Janíčková, Kateřina ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zemědělského pojištění v České
republice a následné hodnocení jeho efektivnosti ve čtyřech vybraných podnicích. Tento
druh pojištění má své specifické postavení na trhu převážně kvůli extrémním výkyvům
počasí, a proto je důležitou součástí při zemědělském podnikání. První část se zabývá
historií zemědělského pojištění, definováním pojmu pojištění a jeho funkcí, seznámení
s jeho jednotlivými druhy a přiblížení role státu v podpoře zemědělského pojištění. Dále
jsou v práci shrnuty produkty zemědělského pojištění jednotlivých pojišťoven
na současném pojistném trhu. Druhá část je věnována hodnocení efektivnosti smluvního
pojištění vybraných podniků. Data jsou seřazena do časových řad, a to jedenáctileté
a pětileté, stručně popsány jednotlivé pojistné události a názorně zaznamenána výše
podpory státu prostřednictvím dotací.
|
host ::
RSS.